How vaccines work
Vaccines work by teaching the immune system how to fight off a disease in case it ever comes into contact with it. This greatly reduces the risk of becoming seriously ill or spreading a disease to others. Vaccines can protect against one or multiple diseases. Sometimes, multiple vaccines may be given at once to protect against several diseases.
Vaccines can protect against either one or multiple diseases. Sometimes, multiple vaccines may be given at once to protect against several diseases.
Most vaccines contain a weakened or an inactivated form of a virus or bacterium, or a small part of it, called an antigen.
When a person gets vaccinated, their immune system recognises the antigen as foreign. This activates immune cells to produce antibodies and create a memory of the virus or bacterium.
Later, if the person comes into contact with the actual virus or bacterium, their immune system will remember it, and then produce the right antibodies and activate the right immune cells quickly, to kill the virus or bacterium. This protects the person from the disease.
In contrast, people who become immune by getting the actual disease can spread it to others and put themselves at risk of serious complications from the disease.
Protection
Different vaccines bring about different levels of protection. The duration of protection varies depending on the disease. Some vaccines can only protect against a disease for a short period and may need booster doses; for others, immunity can last a lifetime.
Vaccination not only protects people who have received a vaccine. It also indirectly protects unvaccinated people in the community, by decreasing the risk of exposure to infection. This is known as community immunity (also called herd immunity).
Components
In addition to one or more antigens, other components can also be added to help keep the vaccine stable and effective. Regulators make sure that all these components are safe.
These components include:
- stabilisers: to keep vaccine components stable;
- adjuvants: these improve the immune response to the vaccine by making the response stronger, faster and more sustained over time – an example of which is aluminium;
- excipients: these are inactive ingredients, like water, or sodium chloride (salt), as well as preservatives or stabilisers that help the vaccine remain unchanged during storage, keeping it active.
In some vaccines, there may also be trace amounts of other substances used in the manufacturing process, such as ovalbumin (a protein found in eggs) or neomycin (an antibiotic). If these substances might cause a reaction in sensitive or allergic individuals, their presence is declared in the information given to healthcare workers and patients.
Typy vakcín
mRNA vakcíny obsahují molekulu zvanou mediátorová ribonukleová kyselina (mRNA), která našim buňkám předává instrukce, jak bojovat s onemocněním.
Jakmile mRNA obsažená ve vakcíně vstoupí do buněk, předá instrukce k tvorbě neškodné bílkoviny, která napodobuje části viru, proti němuž má vakcína chránit.
Vzhledem k tomu, že mRNA vakcíny předávají instrukce k tvorbě malé části viru, nemohou způsobit onemocnění.
Poté, co buňky začnou vytvářet danou bílkovinu, imunitní systém ji rozpozná jako cizorodou, aktivuje imunitní buňky a vytváří protilátky. Náš imunitní systém se tak učí bojovat s viry, které obsahují tuto bílkovinu, což znamená, že pokud se tělo setká se skutečným virem, dokáže proti infekci bojovat lépe.
Vakcíny na bázi virového vektoru obsahují neškodný virus, který do buněk dodává malou část genetického kódu viru způsobujícího onemocnění. Tento kód nemůže způsobit onemocnění, dokáže však vyvolat imunitní reakci a naučit náš imunitní systém, jak proti onemocnění bojovat.
Vakcíny na bázi virového vektoru dokáží vyvolat silnou imunitní reakci, což znamená, že mohou poskytnout vysokou úroveň ochrany před infekcí nebo závažným onemocněním.
Inaktivované vakcíny obsahují viry, které byly inaktivovány (usmrceny) v laboratoři pomocí tepla nebo chemických látek.
Inaktivované viry se nemohou množit ani způsobit onemocnění, dokáží však v těle vyvolat imunitní reakci. Jakmile je očkované osobě podána inaktivovaná vakcína, její imunitní systém rozpozná neaktivní viry jako cizorodé. Tělo se tak naučí vytvářet protilátky, aby se dokázalo proti virům bránit.
Živé oslabené vakcíny obsahují živé viry nebo bakterie, které byly oslabeny, a to tak, že byla pozměněna jejich DNA nebo byly do vakcíny zahrnuty vybrané nejslabší viry nebo bakterie.
Oslabené viry a bakterie v živých oslabených vakcínách nemohou způsobit onemocnění, dokáží však v těle vyvolat imunitní reakci. Jakmile je očkované osobě podána živá oslabená vakcína, její imunitní systém rozpozná oslabené bakterie nebo viry jako cizorodé. Tělo se tak naučí vytvářet protilátky, aby se dokázalo proti bakteriím nebo virům bránit.
Živé oslabené vakcíny vyvolají silnou imunitní reakci, která může přetrvávat po dlouhou dobu. To znamená, že může být zapotřebí podání méně dávek než u jiných typů vakcín.
Běžnými živými oslabenými vakcínami jsou vakcína proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (tzv. vakcína MMR) a vakcína proti planým neštovicím.
První vakcínou, která byla kdy vyvinula, byla živá oslabená vakcína. Jednalo se o vakcínu proti pravým neštovicím vyvinutou v roce 1798. Technologie živých oslabených vakcín se dnes stále používá v moderních vakcínách, například ve vakcínách proti spalničkám, planým neštovicím a žluté zimnici.
Toxoidní vakcíny obsahují toxiny, které byly inaktivovány, a proto již nejsou toxické.
Toxiny jsou chemické látky vytvářené bakteriemi. Mohou způsobovat určitá onemocnění, jako je tetanus a záškrt.
Toxoidy se vyrábějí v laboratoři deaktivací toxinů, které způsobují onemocnění, pomocí chemických látek nebo tepla.
Inaktivované toxiny v toxoidních vakcínách nemohou způsobit onemocnění, dokáží však v těle vyvolat imunitní reakci. Jakmile je očkované osobě podána toxoidní vakcína, její imunitní systém zacílí na deaktivované toxiny a naučí se je neutralizovat. Tělo si tak osvojí, jak v budoucnu deaktivovat toxiny a zamezit onemocnění.
Toxoidní vakcíny učí tělo bojovat proti toxinům vytvářeným bakteriemi, nikoli proti bakteriím samotným.
Toxoidní vakcíny často obsahují adjuvans, díky čemuž je imunitní reakce silnější.
Běžnými toxoidními vakcínami jsou vakcíny proti tetanu a záškrtu.
Schvalování vakcín v EU
Zjistěte, jakým způsobem orgány v Evropě testují vakcíny, aby se ujistily, že jsou bezpečné a účinné před tím, než je schválí k použití.
Přínosy očkování
Jak nás vakcíny chrání a jak zamezují šíření onemocnění? Zjistěte, jaké jsou jejich přínosy pro jednotlivce i společnost.
COVID-19 medicines
European Medicines Agency - Safety of COVID-19 vaccines