Černý kašel

Jaké jsou příznaky černého kašle?

Příznaky se obvykle objevují 7 až 10 dní po nakažení, ale mohou se vyskytnout dokonce až po 21 dnech.

• Nejprve jsou příznaky podobné běžnému nachlazení (kýchání, rýma, mírná horečka a slabý kašel).
• Během dvou týdnů kašel nabývá na závažnosti a vyznačuje se záchvaty intenzivního kašle, po nichž následuje typické „zakokrhání“ nebo sípavý vdech. Tyto záchvaty často končí vykašláním hustého průhledného hlenu, po čemž často následuje zvracení. K záchvatům kašle nejprve dochází v noci a posléze se častěji objevují v průběhu dne. Mohou se opakovat po dobu jednoho až dvou měsíců.
• U malých dětí se typický sípavý vdech nemusí dostavit a po záchvatech kašle mohou následovat krátké zástavy dechu. Po této fázi se záchvaty kašle začnou objevovat méně často a s nižší závažností a dítě se postupně uzdraví (což může trvat až tři měsíce).

Dospívající, dospělí nebo částečně imunizované děti mají obvykle mírnější nebo poněkud odlišné příznaky. U těchto skupin a u velmi malých dětí se černý kašel hůře diagnostikuje.

Jaké jsou komplikace spojené s černým kašlem?

Nejzávažnější formy černého kašle postihují malé děti. Zvláště závažný může být u neočkovaných malých dětí nebo dětí, jejichž matka nebyla očkována. Související komplikace zahrnují pneumonii (zápal plic), encefalopatii (onemocnění mozku), záchvaty a dokonce i úmrtí.

U dospělých nebo starších dětí mezi komplikace patří krátkodobá neschopnost dýchat, zlomená žebra, výhřez konečníku a kýla.

Jak se černý kašel šíří?

Černý kašel se šíří prostřednictvím kapének, což jsou kapalné částečky, které se dostanou do vzduchu, když nakažená osoba kašle. Černý kašel může šířit i někdo, kdo má jen mírnou formu onemocnění, nebo nakažený člověk, který nemá vůbec žádné příznaky. Často se stává, že nemoc domů přinesou starší sourozenci nebo rodiče, kteří mohou být nositeli bakterie černého kašle, a nakazí malé dítě, které s nimi sdílí domácnost.

Kdo je ohrožen rizikem nákazy černým kašlem?

Rizikem onemocnění černým kašlem je ohrožen každý, kdo proti němu nebyl očkován nebo jehož očkování již není aktuální.

Jak lze černému kašli předcházet?

Nejdůležitějším prostředkem prevence černého kašle je úplná imunizace. Vakcína proti černému kašli se obvykle podává v kombinaci s vakcínou proti záškrtu a tetanu (často také v kombinaci s vakcínou proti poliomyelitidě (dětské obrně), Haemophilus influenzae a hepatitidě B). Základní očkování sestávající ze 2 až 3 dávek se obvykle podává mezi druhým a dvanáctým měsícem života, v závislosti na vnitrostátním očkovacím kalendáři. Třetí nebo čtvrtou dávku se doporučuje podat ve věku od 11 do 24 měsíců a další dávku mezi třetím a sedmým rokem.

Některé země EU/EHP doporučují přeočkování pro dospívající, dospělé a/nebo ženy během těhotenství, což také dočasně chrání novorozence po narození. Některé země také doporučují přeočkování pro nechráněné ženy brzy poté, co porodí, a to s cílem zmírnit riziko přenosu nemoci na novorozence.

Jak se černý kašel léčí?

K léčbě a prevenci dalšího šíření černého kašle se používají antibiotika. Aby však léčba byla co nejúčinnější, je nutné ji zahájit v raném stadiu onemocnění, během jednoho až dvou týdnů před výskytem záchvatů intenzivního kašle.

Více informací naleznete na webových stránkách střediska ECDC: https://www.ecdc.europa.eu/en/pertussis/facts (EN)