Přínosy očkování pro komunitu

Očkování chrání očkované osoby a všechny v jejich okolí, kteří jsou zranitelní vůči přenosným onemocněním, čímž snižuje riziko šíření onemocnění mezi rodinnými příslušníky, spolužáky nebo kolegy, kamarády, sousedy a dalšími lidmi v jejich komunitě.

Pokud je v populaci vůči určité infekční nemoci imunní dostatečný počet osob, je nepravděpodobné, že se toto onemocnění bude mezi lidmi dále šířit. Tomu říkáme „kolektivní imunita“ (nebo někdy také „stádní imunita“ či „imunita stáda“).

Tímto způsobem vakcíny nepřímo chrání i ostatní osoby, které jsou zranitelné vůči danému onemocnění. Patří mezi ně kojenci, děti, starší osoby, lidé s oslabeným imunitním systémem, pacienti s nádorovým onemocněním a lidé, kteří z lékařských důvodů nemohou být očkováni.

To znamená, že ti, kteří nemohou očkování podstoupit, například kvůli příliš nízkému věku nebo alergii na složky vakcíny, mají prospěch z očkování ostatních, protože se onemocnění v jejich blízkosti nemůže tak snadno šířit.

Například k zajištění kolektivní imunity proti spalničkám orgány veřejného zdraví doporučují, aby očkování podstoupilo 95 % populace, a to dvěma dávkami vakcíny proti spalničkám (tzv. vakcíny MMR, která chrání proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám).

U některých infekčních onemocnění se však lidé na kolektivní imunitu nemohou spoléhat. Například tetanem se člověk může nakazit při běžných poraněních, včetně kousnutí psem nebo kočkou. Očkování je jedinou cestou k zajištění přímé ochrany proti tetanu.

Programy imunizace pomáhají snižovat sociální, psychologickou a finanční zátěž onemocnění pro jednotlivce a vlády, zmírňují tlak, kterému čelí systémy zdravotní a sociální péče, a umožňují lidem vykonávat produktivní činnosti, včetně vzdělávání a zaměstnání.